Kontakty

11. října 2012 v 16:48
Kontakt: Andrea Nováčková (Ája) +420725049368
aja.skaut@quick.cz
 

Citát

9. února 2012 v 13:34
Přátelé jsou jako hvězdy,
i když je nevidíš,
víš, že tu jsou.


Chlapecký oddíl "Orli"

9. února 2012 v 13:29 |  Oddíly
Chlapecký oddíl "Orli"

Shůzky jsou každý čtvrtek od 16 - 18h.
Vedoucí oddílu je Liška (Hana Horychová)
Členové oddílu:
Cvrček (Jakub Horych)
Vrabčák (Lukáš Voráček)
Kubaš (Jakub Šilhánek)
Šindelka (Kája Šindelář)
Ondřej Kostka
Štěpán Fiala
 


Dívčí oddíl "Veverky"

9. února 2012 v 13:22 |  Oddíly
Dívčí oddíl "Veverky"

Shůzky jsou každé pondělí od 16 - 17h.
Vedoucí oddílu je Ája (Andrea Nováčková)
Kačka (Klára Nováčková)
Kecka (Božena Kejvalová)
Členové oddílu:
Rarášek (Tereza Zápotocká)
Čertice (Dominika Cmarková)
Šoči (Jana Dolejší)
Bludička (Eliška Kejvalová)
Křeček (Kačka Pěkná)
Zvonilka (Adélka Štiková)
Huksová (Karolína Andrlová)
Ježura (Nikola Čiháková)
Gumídek (Martina Dieslová)
Dandý (Daniel Dušek)

A křeček "Kulička"

Provozní řád skautské klubovny

2. února 2012 v 17:32 | Klaracroft |  Provozní řád skautské klubovny
Provozní řád skautské klubovny!
ØSkautská klubovna je určena dětem
ØDěti zde mohou být pouze za přítomnosti vedoucího oddílu
ØKaždá akce mimo schůzek pořádaná v klubovně
( víkendovka ) musí být předem ohlášená hlavnímu vedoucímu střediska (Ája)
ØZapůjčení klubovny pro neregistrované v našem středisku je poplatek 10kč osoba/den
ØPřezouvejte se
ØPo ukončení schůzky, akce, klubovnu vždy uvést do původního stavu
ØZamést podlahu, popřípadě vytřít
ØUklidit stoly a použité pomůcky
ØVynést odpadkové koše
ØUmýt použité nádobí a vrátit zpět na určené místo
ØUklidit WC a umyvadla
ØZavírejte okna a zamykejte všechny dveře
ØKlíč od skladu a kuchyně na vyžádání pouze u hlavního vedoucího střediska (Ája)
ØV celém areálu přísný
zákaz kouření a požívání alkoholických nápojů

Oštěp

2. února 2012 v 17:30 | Klaracroft |  Skautské dovednosti
Hod oštěpem je atletická disciplína. Má svůj původ ve vojenském výcviku starých Řeků, byla i součástí starověkého olympijského pětiboje. Existují tři různé styly držení oštěpu. Většina nejlepších oštěpařů používá finský styl. Nářadí se drží mezi palcem a třemi posledními prsty, zatímco ukazováček je vespod. Aby hod platil, musí oštěp letět do kruhové výseče vymezené bílými čarami. Musí rovněž dopadnout hrotem napřed, není však nutné, aby se zabodl do země (ale musí zanechat stopu). Držitelem světového rekordu v hodu oštěpem je Jan Železný s délkou hodu 98,48 m z roku 1996. Železný je jeden z nejlepších oštěpařůhistorie. Ženský oštěp je poněkud kratší a lehčí než mužský typ (váží 600 g oproti 800 g u mužského oštěpu).

Výroba oštěpu
Dobrou a jednoduchou zbraní je primitivní oštěp. Výroba je jednoduchá a poměrně rychlá. Sežeň si pevnou rovnou a delší větev a jeden jeho konec seřízni nožem do špičky, kterou opálíš v ohni Provazem pevně omotej střed oštěpu, by ti neklouzal v ruce. Oštěp musí být vyvážený, jinak ti daleko nedoletí. Tím máš primitivní oštěp hotový.

Luk

2. února 2012 v 17:30 | Klaracroft |  Skautské dovednosti
První luky se objevily před více než šedesáti tisíci lety a sloužili k lovu zvěře a k boji. V některých částech světa se k oběma těmto činnostem používají dodnes. Co ale střelba z luku znamená pro moderního člověka?
Každý lukostřelec vám řekne, že právě střelba z luku je ideálním sportem. Bezesporu zajímavý na tomto sportu je fakt, že s ním můžete začít v kterémkoli věku - ať už je vám deset, nebo třeba sedmdesát let. Rozhodně to však neznamená, že se jedná o sport, v němž dosáhnete špičkových úspěchů za pár dní.
Střelba z luku vyžaduje klid, rozvahu, koncentraci a hodně, hodně trpělivosti.

Tento návod se vztahuje na výrobu luku anglického typu o nátahu do 25liber, pro silnější luk upravte míry. Obecně platí, že pokud zdvojnásobíte tloušťku luku, tak jeho nátah bude osminásobný než původní model.
Co potřebujete:Výčet věcí, které jsou potřeba jsou na fotce je to: provázek, dlouhé pravítko,svěrák, pásmo, fixa, pilka, pilník, rašple hoblík a POŘEZ. Pořez je úžasná věc - sice předpokládám, že v Kanadě si dělali luky pouze pomocí nože a sekyrky, ale pořez s hoblíkem hrozně usnadní práci a s jeho pomocí se dá ubrat v rozumném čase hodně dřeva a zůstat při tom přesní. Prostě a jednoduše pokud se chystáte vyrobit luků víc než jeden, tak vám vřele doporučuji si tuto věc pořídit.
Dřevo:další věcí kterou budete potřebovat je něco z čeho ten luk vyrobíme - dřev které jsou na to vhodná je několik - když pominu tis, citrónovník a nějakej polokeř co roste jenom v Americe, který nemůžu najít ve slovníku, tak z místních dostupných dřev je dobrý: ořech, javor, jasan, jilm a dub. Kvalita odpovídá pořadí, v jakém jsou uvedení. To co vidíte na fotce je dub - pro začátečníka je lepší protože má výrazná léta, je měkký a rozumně rovný.
Jak dřevo získat:Obecně se dřevo má raději krájet než řezat pilkou - pila ničí léta a pak to tam pravděpodobně praskne. Takže buď si opatříte v obchodě hranol pět na pět centimetrů krát dva metry, který si pak doma opižláte nebo si vyžádáte od lesáka povolení a půjdete na dřevo. Já jsem zvolil druhou variantu - strom, který budete kácet by měl být ponejvíce rovný, měl by mít kmen bez větví, aby tam nebyly suky. Šířka kmenu by měla být minimálně patnáct čísel. Kmen pak nařežete na asi dvoumetrový úseky, ze kterých si doma uděláte tyče. Kmen je třeba ještě podélně rozštípnout (na čtvrtiny, desetiny, závisí na tloušťce kmenu). Tento postup nemám ještě moc zmáklý,tak uvítám radu, ale podle jedné knihy by se do řezu měly vrazit čtyři klíny (tak jak se to má štípat) a posléze se jinými klíny či sekerou rozštípne podélně celý kmen až dolů. Pak stačí sundat kůru, přičemž ponecháte dvacet čísel po obou koncích, aby se vám to nerozštíplo (nebo to zatřete) a necháte to dva roky sušit na půdě.Předpokládám, že se vám tak dlouho nechce čekat co? Střílející luk se dá vyrobit do deseti dnů po skácení stromu, ale pak musíte počítat s tím, že vám dřevo bude pracovat - bude se ohýbat a pravděpodobně vám časem praskne. Osobně jsem si z javoru tímto postupem vyrobil po deseti dnech luk, který má dostřel okolo sta metrů a nemohu si stěžovat. Začínáme:Předpokládám, že stejně jako jsem byl já, budete hrozně nadržený na to, až budete svůj první pořádný luk držet v ruce a budete chtít si ho udělat co nejrychleji. Na to zapomeňte, luk potřebuje čas a budete se nutně muset obrnit trpělivostí - což je vlastnost, která se mi nedostává, a kompenzuji ji tvrdohlavostí… Proto jsem spálil pět luků, než se mi povedlo konečně jeden vyrobit.
Jestli nemáte tolik dřeva tak budete muset prostě postupovat pomalu - pokud budete mít pocit, že ubíráte dřevo příliš rychle si raději sedněte a dejte si kafe, nebo to nechte na zítřek.
První co uděláte je, že si vaše dřevo opracujete pořezem do tvaru hranolu - snadněji se na něj kreslí tvar luku a pak nemusíte ubírat tolik dřeva. Dávejte pozor, abyste neřízli do vršku luku (místo kde na kmeni byla kůra) léta by měla běžet od jednoho konce luku k druhému neporušena a neměla by vybíhat.
Dřevo se rozlišuje na měkké a tvrdé - měkké je to světlejší u okraje stromu, zatímco tvrdé je v prostředku. Javor má tu výhodu, že má pouze jeden druh dřeva, tak se s tím nemusíme zatěžovat. Dub pro změnu má příliš širokou vrstvu měkkého dřeva u okraje, takže je třeba ho ubrat. Pokud se do tohoto pustíte, si musíte dávat pečlivý pozor, abyste dřevo ubírali léto po létě - nepokoušejte se ubírat po více letech udělá to bordel a akorát se nevyznáte, kde to přesně jste. Měkkého dřeva stačí nechat na okraji jeden cm - takže výsledný poměr bude 1:2. Obecně je lepší nechat léta na vnější části dřeva neporušená.
Základní tvar:Když máte hranol tak si na něj nakreslete tvar budoucího luku a to podle obrázku. Udělejte si středovou čáru, která bude rovnoběžná s léty, a vyznačte si body a (střed) b (2,5cm od středu) c (7,5cm od středu) a f (okraj). Držák je schválně posunutý, aby šíp šel středem. Rýsování vám v mnohém usnadní šablona, ale pokud byste ji neměli, tak vám nezbývá nic jiného než linky si naznačit provázkem (fb, bc, cf) průběh provázku vyznačit fixou a pak to obtáhnout pravítkem. Při rýsování boku kopírujte tvar lét, aby kvůli prohlubni nebylo někde méně dřeva. Teď si vezměte pořez a sundejte přebytečné dřevo.Snažte se aby léta se objevovala v pravidelných intervalech a aby ohnisko elipsy bylo na středu. Teď vám zbývá pouze zhruba opracovat luk do konečné podoby.Čím přesněji opracujete luk teď tím méně práce vám zbude při vyvažování luku, při kterém je nejvyšší pravděpodobnost, že se vám něco nepodaří. Poslední věcí před vyvažováním jsou zářezy - udělejte je dle obrázku.

Tillerování:Udělejte si tětivu, kterou pak budete střílet a ještě si sežeňte jeden pevnější provaz. Vzhledem k tomu, že nebudete schopni ještě asi luk natáhnou tak ho upravte tak by se dal, natáhnou na luk bez napínání. Další věcí, kterou budete potřebovat je tillerovací tyč. Měla by být tak dlouhá, abyste mohli natáhnout luk jako byste v něm měli šíp. Luk se pak dá na tyč a natahuje - při napnutí je vidět kde je příliš dřeva a kde je ho příliš málo - celý postup spočívá v tom, že ubíráte dřeva kde je ho moc a necháte být místa, kde se to ohýbá příliš. Dobrý je poodstoupit dál a pak si vyznačit určená místa fixou, abyste je našli. Doporučuju postupovat pomalu a nenatahovat luk víc než o jeden stupínek po každém opracovávání - dřevo si musí zvyknout na nový tvar a pokud budete příliš rychlí, tak vám praskne, takže při každém stupínku ohýbejte luk deset až dvacet krát, než postoupíte dál. Pamatujte, že jeden špatný zásah pořezem nebo rašplí vás může přijít o deset liber z konečného tahu - materiál snadno uberete, ale už nevrátíte zpět. Až luk trochu zeslábne, tak nasaďte konečnou tětivu, kterou pak jako jedinou budete používat na tomto luku. Vaší konečnou snahou by mělo být to, aby se vám luk rovnoměrně ohýbal do stejnoměrného oblouku. Občas na tillerovací tyči neuvidíte všechno - třeba se vám budou obě ramena ohýbat stejnoměrně, ale pak zjistíte, že jedno je silnější - takže čas od času nasaďte tětivu na luk, položte ho na stůl a pozorujte, zdali tětiva vybíhá rovnoběžně se stolem. Pokud ne tak rameno které je výš bude slabší a musíte ubrat rovnoměrně druhému. Neubírejte slabšímu rameni, dokud nebudou zase stejně silná. Chvíli vám bude trvat, než přijdete kolik dřeva ubírat a kde, ale pak to půjde samo. Konec:Teď vám už jenom zbývá si vzít pilník a smirkový papír, ohladit dřevo a nalakovat ho (nedělat u luků z živého dřeva - musí schnout) a můžete střílet - při počáteční střelbě se vám může stát, že luk se prohne a zůstane tak - to je celkem normální, zvláště u živých luků - hlavně se nepokoušejte ho ohnout zpátky sami - nejspíše mám, praskne. On se po čase bude vracet do původního tvaru a pokud ne tak ho můžete ohnout nad parou.

Zbraně

2. února 2012 v 17:29 | Klaracroft |  Skautské dovednosti
je nástroj používaný k zabíjení, zraňování či poškozování. Některé palné zbraně se s úspěchem používají k prospěšným účelům (odstřel sněhových lavin, ledových bariér na řekách a pod.). Existují i zbraně pro průmysl (nastřelovací pistole pro kotvení, palné lisy na kabelová oka, zkoušečky kvality betonu atd.)Zbraně patří mezi nejstarší lidské nástroje, které byly vynalezeny. Postupem času se zbraně z primitivních nástrojů určených k zabíjení vyvinuly v sofistikované stroje, přičemž jejich současnou definici je třeba rozšířit i o zbraně, jejichž účelem je snižovat bojeschopnost nepřítele. To v moderním věku nemusí nutně znamenat zabíjení nebo zastrašování. Jedná se např. o zbraně, jejichž účelem je například zkratováníelektráren (jakož i elektrorozvoden či vedení vysokého napětí). V nejširším slova smyslu pak lze zbraň definovat jejím použitím - lze tak tedy označit každou věc, kterou lze rozumně použít k útoku na zvíře nebo jiného člověka (za předpokladu, že to zvyšuje úspěšnost nebo účinek útoku).


- Střelba ze vzduchovky s dětmi je možná pouze se
souhlasem a za přítomnosti vedoucího.
- Pro střelbu musí být vymezen prostor, v němž se nesmí
nikdo v průběhu střelby pohybovat.
- Za terči musí být vhodné pozadí, které neodrazí projektil
(stráň, písek)
- Oddílový vedoucí seznámí děti s manipulací se vzduchovkou
a řádem pro střelbu.
- Vedoucí po celou dobu udržuje přísnou kázeň, nesmí trpět
jakoukoli nepřikázanou manipulací se zbraní, i když není
nabitá.
- Zbraň se nabíjí pouze na povel vedoucího a to na určeném
místě (hlaveň míří do stanoveného směru)
- Střelbu provádíme pouze na povel vedoucího
- Před předáváním zbraně se přesvědčíme, zda není nabitá
- Při odložení vzduchovky či změně polohy zlomíme hlaveň a
vyjmeme střelu.
- K terčům lze jít po zabezpečení všech zbraní na povel
vedoucího.

Šifrování 6

2. února 2012 v 17:22 | Klaracroft |  Skautské dovednosti
Brailovo písmo
Brailovo písmo je písmo používané zrakově postiženými spoluobčany. Je to vlastně taková tabulka s šesti možnými body, které se různě kombinují, aby daly dohromady písmeno (alespoň podle Brailovy abecedy). Brailova abeceda se od té naší nijak neliší, snad až na dvě výjimky, kterými jsou výjimečné písmeno OU, znak, který signalizuje počátek čísel, a tři možné znaky pro číslovku 10.
Číslovky



Pravidla-tvorby-římských-čísel
Při převodu "našich" čísel na římská neexistuje v podstatě žádná směrodatná norma. Rozhodující byl vesměs většinový obecně akceptovaný úzus. Tato shoda byla do středověku daleko volnější než později. Dnes se řídíme pravidly 16. - 18. století.

Základní pravidla
§ Čísla se zapisují kombinací znaků I, V, X, L, C, D, M.
§ Znaky se skládají psaním od znaků pro nejvyšší hodnoty k nejnižším (MDL = 1550). Většinou se kombinují nejvýše 3 stejné číslice (XXX = 30, III = 3). Někdy mohou být kombinovány i čtyři stejné číslice (IIII = 4 bylo běžné na starých slunečních hodinách).
§ Menší číslice před větší znamená odečet (IV = 4). Takto se odečítá jen jediná číslice (jen zcela ojediněle dvě stejné číslice: IIX = 8).
§ Pro odčítání podle bodu 3 se používají pouze číslice I, X, C; v matematickém kontextu zcela vyjímečně také M. Nikdy nebyly používány číslice V, L, D (správně: XC = LXXXX = 90, MCM = 1900; nesprávně: VC = 95).
§ Číslice I se pro odečítání většinou užívá jen před V, X. Není tedy správně MIM pro 1999 (lépe je MCMXCVIIII nebo MCMXCIX).
Tabulka převodu římských čísel
Římsky
Arabsky
Poznámka
I
1
V
5
X
10
L
50
C
100
Centum
D
500
M
1000
Mille

Šifrování 5

2. února 2012 v 17:22 | Klaracroft |  Skautské dovednosti
Řecké písmo
Řekové přijali písmo fénických obchodníků asi v 10.století před naším letopočtem. S písmem však nemohli přijmout metodu použití. Semitská souhlásková abeceda řečtině nevyhovovala. Některé znaky přetvořili na samohlásky, jiné - pro řečtinu neupotřebitelné - vypustili. Tomuto písmu se říká řecké písmo archaické.

Protože v té době ještě neměli jednotný jazyk, vzniklo několik variant písma pro různá nářečí. Lze je rozdělit na dvě skupiny: východní a západní-řeckou-abecedu.

Z východních písem, která se stala základem národního písma všech Řeků, později vznikla i písma slovanská. Ze západořeckých písem pak latinka.

Původní levosměrné písmo Řekům nevyhovovalo, začali psát tzv. bustrofédou obousměrně, tj. první řádku zprava doleva, druhou zleva doprava, třetí zprava doleva atd. Avšak ani tento způsob psaní nebyl vhodný. Proto nakonec určili směr písma a čtení textu zleva doprava. Tím vzniklo pravosměrné písmo, kterým píšeme a čteme dodnes.
Znaky
Název
Lat.
Α α
alfa
a
Β β
beta
b
Γ γ
gama (gamma)
g
Δ δ
delta
d
Ε ε
epsilon
e
Ζ ζ
dzéta
dz
Η η
éta
é
Θ θ
théta
th
Ι ι
ióta
i
Κ κ
kappa
k
Λ λ
lambda
l
Μ μ
m
Ν ν
n
Ξ ξ
ksí
x
Ο ο
omikron
o
Π π
p
Ρ ρ
r
Σ σ
sigma
s
Τ τ
tau
t
Υ υ
ypsilon
y
Φ φ
f
Χ χ
chí
ch
Ψ ψ
psí
ps
Ω ω
omega
ó


Kam dál